Přejít na obsah

Naposledy vložené příspěvky

Vesmírné závody let 1956-1976, kdo dostane první člověka na Měsíc? 64 příspěvky · 4 témata · 0 články · 0 soubory · 3 obrázky · 0 odkazy

Dojmy



  • Nemůžete odpovídat na toto téma
16 odpovědí

#1
polda

polda
Vidím, že dvě hry jsou v oběhu.. Jaké jsou dojmy? Právě jsem se přidal ke skupinové objednávce co pořádá německý kolega :)
Některých rozhodování je málo.... Ale o to jsou důležitější.

#2
ozzy

je to karetka, kde lidstvo startuje rokem 1950 a snaží se dobývat vesmír. Staví se rakety, moduly, testují technologie. Důležitá je fyzika (síly/gravitace vs. náklad, který rakety vynesou na tu kterou orbitu). Hra se nasetapuje na určité mise, za které se dostávají body. Jde se od začátku, tj. vystřelení rakety na orbitu, vystřelení a návrat kosmonauta, první sonda na měsíci až třeba objev života na marsu. Důležitá je fáze testování, kdy každá nová technologie má celkem podstatné riziko neúspěchu, který může být natolik fatální, že zhatí celou misi (což je třeba průser v okamžik, kdy vystřelíte na orbitu marsu raketu s kosmonautem a on vám shoří při přistání). Vše lze ale předejít testováním, kdy otestujete tu danou technologii a tím si do budoucna pojistíte, že vám to vyjde. Každá technologie má tři kartičky, na kterých může být úspěch, fail či megafail, problém je v tom, že vy nevíte, co tam je a po každém pokusu je znova zamícháte a příště taháte znova. Nicméně když testujete, tak můžete zaplatit a kartičku právě taženou vyřadit z těch tří a příště už taháte jen ze dvou (pořád nevíte, co tam může být). To je jeden pilíř. ten druhý pilíř je, že vše má svou hmotnost a rakety jen určitý tah, kterým disponují. Tj. chcete-li letět třeba jen na měsíc, musíte vynést na orbitu x tun nákladu v různých stupních raket a počítat ještě s tím, že se pak budete muset vrátit. Na orbitě to všechno pak musíte poskládat atd. A na to všechno si taháte kartičky, takže při jedné blbé misi, kdy chcete jen vystřelit raketu se sondou na měsíc a tam s ní přistát, tak taháte minimálně 8 kartiček, takže šance, že se vám něco posere, je veliká... tj. musíte přemýšlet, testovat, sestavovat a hlavně být rychlejší, než ostatní, tj. ve správné chvíli i riskovat. je vám pak úplně jasný, jak to asi dělali rusáci, aby gagarin byl ve vesmíru jako první. Hra je nádherně zpracovaná, jedna z nejkrásnějších, co vůbec mám. Je tam spousta druhů raket, historická jména kosmonautů, přičemž každý ještě něco umí.... za mně můžu jen doporučit, jde to hrát i v solo variantě. Jen je tam minimální interakce s ostatními, každý jeden jen sám na sebe.
"Proč Já?!"
-ozzy-

#3
Lolo

mne sa to páči, ale je to skôr taký zjednodušený " simulátor" letov do vesmíru z hľadiska raketového konštruktéra, resp. riadenia letov, ako hra.... Ber to ako zjednodušený High Frontier.

Každý hráč hrá za jednu krajinu ( USA, rusáci, čína,...). Na začiatku kola ( jedno kolo simuluje 1 rok)  každý dostane budget na vesmírny program a môžeš míňať na rôzne veci, stupne nosnej rakety, posádku, kapsule na posádku, potravu pre posádku, trysky a pod. Následne, ak je to možné, môžeš letieť do vesmíru, kde plníš rôzne historické goaly ( prvá orbita, prvý človek v kozme, let na mesiac a pod.). Najdôležitejším prvkom hry je správny výpočet sily a ťahu nosných rakiet, vo vzťahu k váhe rakety a prekonávanej tiaži. Samozrejme najhorší úsek letu je odpútanie sa od zeme, takže je ideálne vypúšťať potrebný materiál na let na orbitu a finálny stroj skladať až tam. Zaujímavým momentom a prvkom náhody je tiež pri tvojich pokusoch o let do vesmíru otáčanie kariet na ktorých je úspech alebo neúspech...v prípade, že vypúšťaš viac pokusných letov, tak si riziko neúspechu vieš výrazne znížiť.

Píšem iba z pamäti, keďže hru nemám pri sebe a naposledy som to hral pred 3 mesiacmi.

Hra má krásnu, originálnu a štýlovú dobovú grafiku ( board sa vyskladáva zo štvorcových kariet a je iba na tebe aké misie do hracej plochy zakomponuješ.  Za mňa je to nice to have.

EDIT: keďže som mal príspevok dlho rozpísaný, tak ma ozzy predbehol, anyway dúfam, že ti obidva popisy dajú akú takú predstavu, čo môžeš očakávať.

Ozzy, to sú tie tvoje fofry v práci, kvôli ktorým nejdeš na Horku? :-)

Tento příspěvek byl upraven od Lolo: 04 květen 2016 - 11:08

Anytime, anywhere

#4
maw2

maw2

Lolo ty to mas? toto by som velmi rad niekedy zahral.

#5
polda

polda
Luxusní odpovědi pánové... :-) Díky. A do rozšíření Outer planets nejdete? V tom německém groupbuy je možné vzít jen to.. Prý nové mise, objevování dalších planet.. a spousta herního materiálu :-)
Některých rozhodování je málo.... Ale o to jsou důležitější.

#6
Lolo

ja by som išiel...cena?...a vieš mi to tam prihodiť?

inak v hre sú roztomilé preglejkové rakety...ten design je fakt jedinečný

Tento příspěvek byl upraven od Lolo: 04 květen 2016 - 11:49

Anytime, anywhere

#7
ozzy

Outer planets uz mam z toho kickstartru
"Proč Já?!"
-ozzy-

#8
Lolo

tak v tom prípade to mám tiež :ph34r:
Anytime, anywhere

#9
Angri

Angri
to Polda
Poldo ty budeš něco objednávat z Německa? Možná bych se přidal.
Nemám nic ani základ. Prodávají tam i základ? Je to v AJ?
Na kolik to přijde?
Díky za odpověď.

#10
polda

polda
https://www.boardgam...589530#22589530

ceny netuším 2-3,5tis předpokládám... Kdybys do toho šel se mnou, budu chtít peníze předem.
Některých rozhodování je málo.... Ale o to jsou důležitější.

#11
Amis

ozzy, Lolo: já myslím,že nemáte Outer Planets, to ještě nevyšlo. Vy máte navíc ten Merkur, což bylo promo z toho kickstarteru

#12
Angri

Angri
to Polda
Poldo vubec jsem nemel predstavu na kolik to muze prijit. Za tuhle cenu do toho nejdu.

#13
ozzy

mám za sebou další dvě hry, takže pár postřehů: první hra byla krátká tréninková na následující epiku. šlo jen o to vystřelit kosmonauta do kosmu a vrátit ho zpět, obletět měsíc apod. Teprve druhá hra už nabídla epické výzvy jako přistání na venuši, založení základny na marsu nebo dovezení vzorků z ceresu.
tahle hra fakt není pro každého. Zaprvé musíte být aspoň trošku fanda do historie kosmického objevování. Za druhé nesmíte se leknout sedlácké matematiky, tohle není o intuici, ale o počítání (i když někteří to intuitivně vzali i tak, že...). Za třetí nesmíte se podělat z toho, že po naplánování, pečlivých přípravách a propočítávání a zaplacení masivních nákladů vám v poslední možný okamžik vybouchne raketa a nemáte nic (lze eliminovat, ale my jsme to hráli na pána). No a za čtvrté musíte mít dobrou partu lidí. Nám se myslím všechno sešlo a bavili jsme se náramně. Pokud tedy splníte všechny tyhle nároky, nebojte se toho a hrajte. Má to atmosféru, je to napínavé a o nečekané zvraty není nouze. Legendární zůstane hlavně gromových dvanáct sojuzů vystřelených najednou na oběžnou dráhu, aby tam posléze zjistil, že nemá už tah na to dostat se dál... radili mu francouzi... nebo chroustův aldrin vydávající se na cestu k marsu, kdy mu díky sluneční radiaci hned na začátku umřel kosmonaut, ale loď jako nejdražší rakev ve vesmíru letěla dál, aby se tam otočila a letěla zpátky (tak nějak si nešlo nevzpomenout na hal3000, že...). u jiný hry jsem se nenachechtal tak, jako u týhle
"Proč Já?!"
-ozzy-

#14
Rodan Lewarx

Je to nejlepší simulátor upalování kosmonautů jaký jsem kdy hrál. Fakt jsem se u toho krásně bavil.

Nezapomenu na tu radost, kdy jsem po tom co jsem při startech zpopelnil tři kosmonauty konečně dostal kosmonauta na orbit (moje NASA netestovala a hrála na pána). Bohužel jsem teda asi o pět vteřin později zjistil, že nemám life support a kosmonaut na orbitě hned umřel :)

Tento příspěvek byl upraven od Rodan Lewarx: 25 červenec 2016 - 10:19


#15
Lomikar

Lomikar

Mám velkou slabost pro astronautské/kosmonautské příběhy z dob vesmírného pionýrství a proto jsem měl Leaving Earth v merku už dlouho, aniž bych v zásadě věděl, jak se to hraje. Navíc obrázek na krabici je překrásný a já na tyhlety věci jsem.
Když nám včera večer začal DD. vysvětlovat pravidla, tak jsem se několikrát pokřižoval, protože soustředění, natož matematika není mojí silnou stránkou a dopočítávání vesmírných kejklí tady skutečně nikoho nešetří a velké ambice jsou zde trestány vskutku nemalými nároky na hráče. Trochu mi to feelingem připomínalo vesmírnou 18xx a do hry jsem vstupoval s opatrnou nervozitou.
Ale okamžitě mě to pohltilo. Jakmile jsem hned v prvním kole usmažil kozatého Tituse v atmosféře a hra mi řekla "pink! -2 body debile." otočil jsem na flipchartu nový list, zanořil se do čínského raketového programu a vynořil se z něj až za pět hodin. Jak to dopadlo?
  • Lomikar: ještě dříve než se ostatní národy shodli na tom, že Země je kulatá, už jsem na raketoplán Atlas (to je ten, jehož exploze uzavírá vynikající film Koyaanisqatsi) přichlípnul prvního kosmonauta (nejspíš přímo z pracovního táboru) a netestovanou jsem ji vystřelil do stratosféry s očekávaným výsledkem. Ale nebojme se pranic soudruzi, pět let na to jsem se poučil z předchozích nezdarů a vyšvihl jsem jiného nebožáka až na orbitu a splnil hned dva questy najednou. Ostatní tak dostali slušné finanční injekce a mohli se pustit do velkolepějších plánů. Došlo mi, že bez obsazení Venuše nemám jistého prakticky pranic, takže začala útrpná cesta plánování, jak tam odeslat sondu, tak aby po cestě nevybuchla, neztratila se ve vesmíru, byla tam schopná doletět a nerozplácla se o planetu. Nakoupil jsem techy Randezvous a Ionové trysky (jakkoli jsem se nikdy nedozvěděl vlastně tak úplně proč) a začal jsem dávat dohromady ambiciozní plány s propojováním stanic, plujících ve vesmíru s dalšími raketami, které k nim přilétávaly ze Země a měly se s nimi ideálně spojit a vydat se s nimi na cestu do vnějšího vesmíru. Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré. Dvakrát mi regulerně raketa nabourala do mé orbitální stanice a třetí zoufalý pokus byl výborně spočítaný pátým panákem slivovice, takže Čínský nový rok byl zahájen asi nejdražším ohňostrojem v dějinách lidstva, kdy prostě ten dvacetitunovej Saturn ty dva Atlasy neutáhnul. Nicméně prvenství muže na orbitě mi nikdo už nevzal.
  • DD. prakticky vždy po svém desetiminutovém kalkulování prohlásil: "Jo to vychází akorát." a spokojeně začal dělat věci. Jako první vůbec dostal něco nad mraky a následně se nezdržoval detaily a vyrazil rovnou na Mars, kde se mu podařilo úspěšně přistát, načež se otočil a že když to má po cestě, střihne to ještě s Venuší. Všechny nás tim začal už dost srát než z něj vypadlo "...jo moment... Mně tam chybí jedno Juno." načež mu to celé škytlo a vydal se se svojí sondou kamsi za černým obeliskem do hlubin vesmíru.
  • Lea všechny znervozňovala tim, jak si psychoticky pět hodin něco psala na papír a připomínala mi tim písemky na střední, kdy jsem si vždycky myslel, jak to mám na pána a když jsem dopsal, všichni ještě urputně dvacet minut psali a prosili o nový papíry. A fakt tam asi nemalovala sluníčka do rohu a domečky jedním tahem, protože po tichých letech příprav ne první dobrou vykopla sondu na průzkum Měsíce a levou rukou ještě domyslela cestu na Venuši v rámci jednoho zátahu (o čemž mé svědomí uklidňovalo můj mozek, že to nejde). Ale protože každá ambiciozní mnohaletá snaha musí být po zásluze potrestána, zjistila na Venuši, že na ní přistát nelze, protože vole nevim, nějakej vesmírnej prach či cosi. Nasmál jsem se kvalitně, vzhledem k tomu, že skončila se stejně body jako já kterej to hrál jak kuličky.
  • Muf Muf Muf Muf inu Muf... Mufovu historii označil Ernest Hemmingway za nejsmutnější příběh moderního člověka. Její Rusáci prakticky nebyli schopní ani jednou dojet k odpalovací rampě. Ono je sice moc hezký, když si superdetailně naplánuješ do posledního šroubku vesmírnou expedici, ale pokud je její součástí vždy raketa Atlas, u které neměla ani jednu kartu Outcome, na které byl success, čekaj tě akorát gulagy plné raketových vědců a rychlá politická reorientace na výrobu nukleárních střel. Bylo by mi jí holky líto, kdybych se dokázal přestat smát.
Uznávám, že A/P je neskutečnej problém této hry a hrál bych to tak asi pouze v úzkém kruhu tak 15-20 lidí, co znám. Já s tím tentokrát neměl moc problém, protože jsem neustále přepočítával to svoje a zjišťoval si tiše alternativy, takže jsem ani jednou tupě nečuměl před sebe v očekávání co bude.
Nicméně ten feelin tam je a je skvělej. Ten pocit, kdy se vítězně díváš, jak ti vylétá obrovská naložená raketa do hlubokého vesmíru, jak shazuje prázdné palivové články, jak se dmeš píchou, jak si ji sestavil, naplánoval, sehnal na ní peníze a ona stoupá do oblak a tobě najednou dojde "Tyvole krát dva to mělo bejt." a všechno je v píči nejpíčitější.
Poměr tři hodiny dávám dohromady strategii vs celý mi to posere otočení jedné karty mi velmi sedí právě v tom, jak dokazuje tu malost člověka ve všem jeho Daidalovském snažení oproti obrovskému neuchopitelnému masivu vesmíru. Za každým tahem je jasně vidět, proč a co se tam děje a překvapivě je hra i poměrně chytře a tematicky vybalancovaná. Jestli jste to tady ještě nepochopili, tak za mě velké nadšení a nadrženost na obří hru s Outer Space, kde se všichni uplánujem k smrti, je převelká.
Balím to jak papír kámen, vylejvám se jako prámen. Smažím jak pánev, nádherná čubka kolem rámen.

#16
rbx

Až na tu "píchu" super článek!:-) Od této chvíle si to píšu na seznam her, které si někdy musím zahrát.
Tomovy hry, moje Mekka...

#17
Lomikar

Lomikar

tohle jsem se vám celou hru snaži v pátek vysvětlit:

Vložený obrázek
Balím to jak papír kámen, vylejvám se jako prámen. Smažím jak pánev, nádherná čubka kolem rámen.





1 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních uživatelů