Strict Standards: Declaration of comments_ccs_records::fetch() should be compatible with classes_comments_renderer::fetch($parent, $filters = Array, $myId = 'comment_id') in /var/www/web2/deskozrout.cz/deskozrout.cz/admin/applications_addon/ips/ccs/extensions/comments/records.php on line 1402
Zrada na Calthu a Hořící Prospero - Recenze - Články - Articles - Deskožrout

Přejít na obsah

Zrada na Calthu a Hořící Prospero


IMG

'The Horus Heresy: Betrayal at Calth'
Taktický boj mezi Ultramariňáky a jejich chaosími protějšky v tunelech světa Calth.

IMG

'The Horus Heresy: Burning of Prospero'
Taktický střet legií Thousand Sons a Space Wolves za časů Horovy hereze


(2 nové figurkovko-deskovky od GW z období Horovy hereze)

 

Anglický Games Workshop (GW) dosud vydal 2 figurkovko-deskové hry z období Horovy hereze – což byla poměrně převratná tragická událost v dějinách světa Warhammer 40k (resp. 30k), kdy se jeden z Primarchů – Horus – obrátil proti Císaři, přiklonil se k (bohům) Chaosu a strhl s sebou polovinu legií Vesmírných mariňáků. Tento osudný a krvavý konflikt má dopad až do současnosti světa Warhammer 40k.

 

Pokud nejste hráči figurkového Warhammeru 40k (resp. 30k) nebo vás minula desková hra Horus Heresy (nedávno přepracovaná firmou FFG, zachycující boj o samotnou Terru s velmi zajímavými herními mechanismy) a chtěli byste herně ochutnat alespoň malý kousek koláče z prostředí tohoto velkého konfliktu, třebaže v nesrovnatelně jednodušší podobě, a nevadí vám přitom slepování figurek, určitě pokračujte ve čtení dál.

 

Obě hry – jak Betrayal at Calth (BaC, česky Zrada na Calthu), tak  i Burning of Prospero (BoP, česky Hořící Prospero) – patří do specifické produktové série GW, která v sobě kloubí jednak rys klasických deskových her (tj. uzavřenost/samostatnost produktu z hlediska hratelnosti, přičemž obsahuje herní plán, kostky, karty, žetony), který je doplněn několika desítkami špičkových figurek Citadel, které jsou vlajkovou lodí GW a které především chtějí svým zákazníkům prodat/vnutitJ. Díky těmto figurkám se ale cena těchto her bohužel vždy vyšplhá až na cca 3000 Kč. Ale je to jako v životě – vždycky něco za něco. Dalším možným handicapem je nutnost tyto figurky napřed poslepovat a ideálně i nabarvit – což vám zabere další desítky hodin času.

 

Tato produktová řada her zahrnuje jak svět Warhammer 40k, tak i svět Warhammer: Age od Sigmar.  Každý rok se množství titulů v obou těchto prostředích zvyšuje, což jednak rozšiřuje jejich zákaznické portfolio, a jednak vám zvyšuje šanci, že si mezi nimi najdete titul, jehož herní systém vám sedne (viz dále).

 

Dalším ambivalentním rysem těchto figurkovko-deskovek od GW je, že i když daný produkt patří do stejného prostředí/světa, tak jeho herní systém (pravidla) nikdy nejsou stejné. Takže nečekejte, že později vydaný produkt bude plně kompatibilním rozšířením svého předchůdce. Rozšíření hry v klasickém smyslu (jak ho chápe deskovkář) totiž GW chápe jako dokoupení dodatečných figurek (krabic), které GW prodává samostatně a díky kterým získáte další hrdiny nebo silnější/alternativní  nestvůry do hry (pochopitelně ale za nemalou cenu).

 

První vlaštovkou v produktové řadě Warhammer 40k: Horus Heresy byla r. 2015 Betrayal at Calth, ve které proti sobě bojují v podzemních prostorách planety Calth na jedné straně zrazená Ultramarína a na druhé straně zrádní Word Bearers. O rok později ji následovalo Burning of Prospero, kde se děj událostí přesouvá na Prospero – domovskou planetu legie Thousand Sons – na kterou provádí invazi legie Space Wolves, která tam byla vyslána Císařem zpacifikovat své bratry ve zbrani Thousand Sons, kteří se i nadále věnují zakázaným čarodějným praktikám navzdory císařskému ediktu.

 

Měl jsem možnost vyzkoušet obě hry, takže můžu oba herní systémy porovnat. Nejprve se podíváme na jejich herní komponenty a společné prvky, pak se zaměříme na rozdíly v pravidlech a skončíme dojmy z jejich scénářů.

 

Herní komponenty

 

 

Herní plán     

 

BaC:  Máte k dispozici 4 velké oboustranné mapové díly (přibližně o rozměru víka krabice hry) s hexovou mřížkou, ze kterých sestavíte mapu mise (obvykle se použijí 3–4 mapové díly). Na jeden hex se vejdou 3 figurky s 32 mm podstavci. Mapové díly zachycují podzemní prostředí jeskyní, stalaktity, ale i technické vybavení, počítače, sudy, kontejnery, ruiny, blokující překážky.

 

BoP: Máte k dispozici 3 velké a 2 menší oboustranné mapové díly, včetně několika (kosmetických) překryvů a překryvů představujících překážky. Mapové díly jsou rozděleny na zóny, nikoli nutně rovnoběžníkové, oddělené/ohraničené čarami. Zachycují jak prostředí interiérů (knihovna, sály), tak i exteriéry (vybombardované i zachovalé) města Tizca na planetě Prospero.

 

 

Figurky

 

Kolik a jaké modely vlastně dostanete? V obou případech získáte 3 taktické čety mariňáků (každá po 10 vojácích), 2 velitele (kaplan a kapitán-terminátor, příp. kapitán a knihovník), dále četu terminátorů (po 5 vojácích). U BaC ještě model dreadnoughtu (obrněného kráčedla pilotovaného člověkem), zatímco v případě BoP to bude četa Sisters of Silence (5 bojovnic) a četu Legio Custodes (5 bojovníků).

 

V BaC není vybavení všech figurek fixní, jako třeba ve starter kitech, ale seržanty taktických čet, mariňáky se speciálními/těžkými zbraněmi, četu terminátorů i dreadnoughta můžete vybavit/vyzbrojit  více způsoby. Pochopitelně máte k dispozici i kosmetické doplňky (dílky) představující  bojové nože, různé typy granátů, pouzdra na zbraně, apod., ale ty nepovažuji za variability.   

 

Jelikož jsem pouze BaC koupil s figurkami, tak nemohu posoudit variabilitu figurek z BoP, ale předpokládám, že bude podobná.

 

V obou případech je přiložen podrobný ilustrovaný návod, jak tu kterou figurku sestavit, včetně potenciálních zbraňových variant. To má význam třeba u použitých párů rukou, kdy můžete použít různé zbraně.

 

Problémem může být, že abyste mohli začít hrát, tak potřebujete mít slepené modely, a pokud nehrajete s proxy figurkami nebo pokud neznáte zbraňové reálie Vesmírných mariňáků, tak nemusíte vědět, jak efektivně figurky vybavit zbraněmi (hlavně v případě zbraňových variant), které pak mají vliv na útoky (počet kostek a jejich kritické efekty – viz dále).

 

BaC obsahuje příručku na sestavení figurek, kde je na jedné stránce zachycena už sestavená varianta  všech obsažených modelů i s výzbrojí – myslím, že naprosto použitelná. Sám jsem se od ní odchýlil jen v 4 případech J.

 

U BoP je díky jeho hernímu sytému (viz dále) problém variantní výzbroje poněkud setřen, takže ho u mariňáků nemusíte skoro vůbec řešit – třebaže u Sisters of Silence a Legio Custodes ho budete muset řešit.

 

I když pochopitelně později není  problém se přede hrou dohodnout se soupeřem a nějakým žetonem označit, že daný mariňák třeba nemá plasmovou pušku ale melta pušku, raketomet místo těžkého bolteru, či daný terminátor nemá kombibolter (storm bolter) a energopěst ale pár bleskospárů. Ale přeci jen, když vizuál odpovídá reálu (neplatí pro proxy figurky), tak se můžete plně soustředit na samotné hraní a nestane se, že byste zapomněli, že je daný voják vyzbrojen jinak.

 

 

Příručky (pravidla, tematické texty, návod na sestavení figurek)

 

BaC obsahuje padesátistránkovou barevnou příručku, obsahující jak pravidla hry, tak i historii/pozadí střetu Ultramaríny a Word Bearers na Calthu. Text je vždy doplněn vysvětlujícími obrázky (příklady pravidel) nebo obrázky dokumentující historické pasáže.

 

BoP obsahuje totéž, ale text je rozdělen do 2 příruček, kde jedna obsahuje pravidla a druhá texty týkající se historie konfliktu.

 

Návody na sestavení figurek jsou v obou případech dostatečně intuitivní (viz výše Figurky), vždy uvedené v samostatné příručce. Jejich použití bych rozhodně nepodceňovalJ.

 

 

Ostatní herní komponenty (kostky, karty, žetony)

 

BaC: Kromě možné alternativní výzbroje jsou jedinou další diferenciací obou legií tzv. karty Rozkazů (Command cards). Jak Word Bearers, tak i Ultramarína mají vlastní sadu a tyto karty představují jednorázové herní efekty, reprezentující bojovou doktrínu i (morální) charakter patřičné legie.   

 

Hra používá speciální šestistěnné kostky, které se používají jak k vyhodnocení útoku, tak i k vyhodnocení obrany. Lepší zbraň nebo vyšší počet útočících vojáků se projeví vyšších počtem použitých kostek.

 

Počet akcí, které může jednotka během kola provést, je zachycen žetonem (zbývajících) taktických bodů jednotky (s hodnotou jedna nebo dva), ve variantách pro obě strany.

 

BoP: Zde je hlavní diferenciací legií možnost kouzlení u příslušníků legie Thousand Sons. To je zachyceno jednak 15 kartami kouzel z 5 různých kouzelných disciplín/oborů.  S kouzlením souvisí i karty Warp charge a Will power, které Thousand Sons používají při sesílání kouzla resp. Space Wolves při vzdorování danému kouzlu.

 

Hra používá směsicí různých kostek (d6, d8, d10, d12) ve 2 barevných provedeních – šedá barva pro Space Wolves a červená barva pro Thousand Sons. Ty se používají při útočných i obranných hodech, ale úplně jiným způsobem než v BaC (viz dále v sekci Pravidla).

 

Jedinými použitými žetony jsou žetony označující zranění jednotky. Utrpěná zranění se na konci kola léčí, takže pokud daný model nedorazíte úplně, zregeneruje se do příštího kola jako troll.

 

Pravidla

 

BaC:

 

Samotná pravidla hry jsou jednoduchá a přímočará. Velikost hexu na mapě definuje počet figurek, které se na něm mohou nacházet (3 mariňáci, terminátor s mariňákem, nebo samotný dreadnought).

 

Každou jednotku (tj. modely na témže hexu) lze aktivovat/použít dvakrát za kolo a při každém použití s ní provést některou z 5 akcí. Dvě akce jsou pro pohyb (Běh a Postup), dále Útok střelbou, Útok zblízka a Konzolidace (rozpuštění dané jednotky a příp. přifaření jejích modelů do sousedních jednotek).

 

Boj

 

Pravidla pro útok jsou stejná jak pro zbraně pro boj zblízka, tak i pro střelné zbraně. Každá zbraň má daný počet útočných kostek, kterými si hází na útok. V případě více modelů v jednotce se tyto hodnoty sečtou.

 

Pokud na kostkách padnou speciální symboly Zásahu či Kritického zásahu, zahrnou se tyto do tzv. Banku zranění. V případě hozeného Kritického zásahu nastane ještě nějaká další událost (tzv. Kritický efekt) charakterizující danou zbraň. Např. melta puška nebo energopěst ignoruje Zbroj svého cíle, což u obyčejného mariňáka až tak nehraje roli, ale u terminátora či dreadnoughtu už má dost význam.

 

Obránce si zase hází na obranu určitým počtem kostek daným Zbrojí dané jednotky. Tentokrát ale sleduje hozené symboly Štítu, které ruší hozené útočníkovy Zásahy. Útočníkovy Zásahy, které nebyly vykryty Štíty, se pak jistým mechanismem přidělují modelům v cílové jednotce a likvidují je.

 

Ostatní

 

Pro střelbu je pochopitelně třeba mít Výhled na cíl, který se určuje klasicky spojnicí ze středu hexu útočníka do středu hexu cíle. V cestě vám můžou stát neprostupné překážky, barikády, ruiny, vaše/soupeřovy mezilehlé jednotky, které vám šance na zásah poněkud omezí či úplně znemožní.

 

Právě ona rozdílnost jednotlivých použitých zbraní, která je ve hře reálně zachycena (počtem kostek,  kritickým efektem), se mi moc líbí (oproti BoP). Vybavíte svého seržanta plasmovou pistolí a bleskospárem, nebo raději kombi-meltou? Dáte dreadnoughtu multimeltu nebo raději rotační kulomet?

 

Důležité je, že v průběhu kola se hráči střídají v aktivaci jednotek (ať už pohybových či útočných akcích), což oběma stranám dává větší možnost flexibility, než když všechny akce provede nejprve jedna strana a pak teprve ta druhá.

 

BoP:

 

Jak už bylo řečeno dříve, herní plán zde není rozdělen na hexy ale na zóny. Omezení počtu figurek na zónu je podobné jako v BaC (každá zóna má kapacitu 4, přičemž terminátoři a příslušníci Legio Custodes se počítají za dva). I zde se rozlišují zbraně pro útok zblízka a pro střelbu. Stejně jako v BaC platí, že vaše jednotka nemůže střílet, pokud se v zóně vedle ní nachází soupeřova jednotka.

 

Co je jinak? Fázi pohybu provádí strana, která vyhraje Iniciativu, se všemi svými modely najednou. Teprve poté pohne všemi svými modely protistrana. To je dost svazující (netaktický) rys. Poté následuje fáze Útoku, ve které už se obě strany klasicky střídají v útocích.

 

Boj

 

Teď se dostáváme k pojetí útoku/obrany, které je zde diametrálně odlišné od BaC. Veškerá výzbroj i zbroj byla podle své kvality/síly rozdělena do kategorií odpovídající některé z vícestěnných kostek (d6, d8, d10, d12), přičemž daná kostka pak danou zbraň/zbroj představuje při patřičném hodu na útok/obranu. Tento rys poměrně radikálně smazal rozdíly mezi použitými zbraněmi, protože na herní úrovni pouze řešíte, jakou kostkou si budete házet na útok, a nezajímá vás, jestli zrovna střílíte z těžkého bolteru nebo z melta pušky (Nejsou zde žádné kritické efekty). Např. většina zbraní pro boj zblízka spadne do kategorie d8 (energopěst, energomeč, řetězopěst,…), takže řešit při sestavování modelu, jakou zbraň mu přidělíte, má víceméně jen kosmetický význam. Obrana funguje podobně – podle kvality zbroje (power armour, artificer armour, terminator armour,…) si zvolíte patřičnou kostku a tou hodíte.

 

Pokud útočí jednotka s více modely na jednotku s méně modely, tak si obránce dorovná d6 kostkami rozdíl oproti počtu kostek útočníka. Poté si obránce i útočník seřadí své hozené kostky sestupně podle hodnoty, a takto sestavené n-tice kostek porovnají. Za každou útočnou kostku (na patřičné setříděné pozici), která je vyšší než obranná kostka (na patřičné setříděné pozici), utrpí obránce jedno zranění. Utrpěná zranění se sečtou a postupně přiřazují modelům v cílové jednotce. Pokud dojde k zásahu a na útočné kostce padla alespoň 6, pak jde o kritický zásah, který způsobí dvě zranění místo jednoho.

 

Space Wolves mají při boji zblízka výhodu, že zasáhnou i útočnými kostkami, jejichž hodnota se rovná hodnotě na obráncových kostkách.

 

Selským rozumem z toho ale vychází, že tento mechanismus je silně náhodný a nepředvídatelný. Jeden nešťastný hod na obranu a přijdete o vojáky, což vadí hlavně u Thousand Sons, kteří většinou hrají v oslabení (resp. nasazují síly postupně).

 

Další zvláštností je zde podivné určování Výhledu. Zatímco v BaC to bylo jasné, zde stačí pro existenci Výhledu vést spojnici z libovolného bodu v jedné oblasti do libovolného bodu v druhé oblasti. To v mnoha případech naprosto snižuje význam překážek (překryvů), které lze tímto pojetím Výhledu snadno obejít.

 

Kouzlení

 

Jak se používají kouzla? Hráč Thousands Sons dostává v každém scénáři k dispozici 5 kouzel. Tři jsou pevně daná (patří do stejného oboru) a dvě se losují náhodně. Ve fázi Kouzlení se může postupně pokusit seslat až 3 různá kouzla.

 

Nejprve vybere dané kouzlo. Poté se oba hráči střídají v tahání a vyhodnocování karet. Hráč Thousand Sons postupně tahá karty Warp charge, které mu řeknou, kolik many/úsilí dosud vložil do seslání daného kouzla. Hráč Space Wolves zase postupně tahá karty Willpower, které mu řeknou, jak moc dosud úspěšně vzdoroval seslání daného kouzla. Na kartách mohou být i vedlejší efekty, jako třeba okamžité ukončení fáze Kouzlení, automatické seslání kouzla, tažení další karty, apod. Každá strana obvykle postupně táhne 3 karty. Poté každá strana sečte hodnoty na tažených kartách – pokud je hodnota Warp charge karet stejná nebo vyšší než hodnota Willpower karet, tak je kouzlo úspěšně sesláno. V opačném případě vyšlo kouzlo vniveč.

 

Praxe ale ukázala, že ve skutečnosti zvládnete seslat nebo pokusit se o seslání jednoho max. dvou kouzel, což hráče Thousand Sons dost omezuje, neboť podle mého názoru potřebuje využívat dostupná kouzla na maximum.

 

Scénáře

 

Obě hry obsahují 6 scénářů, které lze hrát jak samostatně, tak i jako kampaň. Tematicky jsou podle mě pojaty výborně. Bohužel jejich hratelnost (vyváženost) v případě BoP dost ovlivnil použitý herní systém.

 

V obou hrách si během prvních 3 scénářů postupně osaháte všechny dostupné jednotky – od běžných mariňáků, přes terminátory, velitele, až po specialitky typu dreadnought, Sisters of Silence či Legio Custodes – didakticky je to pojato velmi dobře.

 

Scénáře se obvykle hrají na pevně daný počet kol, ale může se stát, že někdy dosáhne některá strana (okamžitého) vítězství dříve.

 

BoP:

 

Zde jsem odehrál všechny scénáře kromě závěrečného. Bohužel jsem při čtení pravidel pro fázi Pohybu špatně přečetl jedno slovo (zaměnil the za their) a už to bylo. Takže fázi Pohybu jsme hráli špatně, třebaže mi ono zaměněné pravidlo přišlo mnohem logičtější než jeho správná varianta J.

 

Nicméně se obávám, že ani správně zahraná fáze Pohybu by můj dojem ohledně vyváženosti scénářů příliš nezměnila.

 

Scénář č. 1 – Proražení nepřátelské linie. Taktická četa Space Wolves se svým velitelem a jednou Sestrou musí prorazit obranu Thousand Sons (také v síle jedné taktické čety) na jednom z 2 míst na mapě. Jejich síly jsou bohužel rozdrobeny, takže pro Space Wolves není problém soustředit síly a udeřit na jejich nejslabší článek a tam prorazit. (Dojem: Nemožné vyhrát za Thousand Sons).

 

Scénář č. 2 – Obrana Císařovy sochy. Četa  Legio Custodes (5 opravdových bouchačů) brání sochu Císaře umístěnou uprostřed mapy. Dvě taktické čety Thousand Sons, které postupně nasazují po obvodu mapy, musí buď zničit sochu (pomocí útoků zblízka), nebo pozabíjet všech 5 kustodiánů. (Dojem: Hodně záleží na dostupných kouzlech a hodech při nasazování posil, ale podařilo se vyhrát i za Thousand Sons).

 

Scénář č. 3 – Hon na Sestry. V interiéru jedné budovy loví četa terminátorů Thousand Sons  s jejich chief-librarianem Ahrimanem četu Sisters of Silence podpořenou jednou taktickou četou Space Wolves. Cílem je buď pozabíjet všechny Sestry, nebo všechny modely Thousand Sons. Pokud ale nejsou do konce scénáře zabity všechny Sestry, vítězí Space Wolves. Bohužel hráč Space Wolves může vsadit na utíkající strategii a pak Thousand Sons (s jednou či dvěma zbývajícími figurkami) nemají šanci. (Dojem: Hodně záleží na dostupných kouzlech, ale v naší hře dost těsně vyhráli Space Wolves).

 

Scénář č. 4 – Prolomení kinetického štítu. Téměř celý kontingent Space Wolves, třebaže jen s jednou Sestrou, musí projít skrz kinetickou bariéru, která střeží vstup do centra Thousand Sons, a opustit mapu na druhé straně této bariéry. Space Wolves mohou bariérou projít jen tehdy, pokud se v ní nachází Sestra. Pokud Sestra z bariéry odejde, bariéra se zase uzavře. Je-li Sestra zabita, pak mají Space Wolves smůlu a už nikdo bariérou neprojde. Bohužel Thousand Sons nasazují na druhé straně bariéry postupně a v poměrně malém počtu. Space Wolves nemají nejmenší problém ochránit Sestru s pomocí velitele Space Wolves a kustodiánů a poté se celý jejich kontingent postupně provalí bariérou jako řeka. Menší množství jednotek Thousand Sons je nemá šanci zastavit. (Dojem: Nemožné vyhrát za Thousand Sons.)

 

Scénář č. 5 – Portálové bludiště. Má podobný průběh jako předchozí scénář. Téměř celý kontingent Space Wolves musí postupně projít přes 3 portály (3 místnosti), aby se nakonec probil až k chief-librarianovi Ahrimanovi a toho pak zabil. Ahriman je po většinu scénáře neaktivní, neboť se právě účastní psychického souboje s jedním Rune  priestem Space Wolves. Bohužel Thousand Sons musí už na začátku tajně rozdělit své síly na 3 části (do oněch 3 místností), ale už je poté nemohou mezi těmito místnostmi přesouvat. Tito obránci se postupně odkrývají, jak Space Wolves postupují v cestě přes portály, jenže nemají šanci zastavit nápor téměř celé armády Space Wolves. Úkolem Thousand Sons je pobít všechny Space Wolves, což je naprosto nemožné. (Dojem: Nemožné vyhrát za Thousand Sons.)

 

Scénář č. 6 jsme nehráli.

 

Jak vidno, ve většině odehraných scénářů jsem měl pocit, že jsou Thousand Sons silně znevýhodněni.

(nepadali jim kostky, kouzlit se jim dařilo jen minimálně,…). Nevím, jestli to bylo zapříčiněno vadnými kostkami, rukama, nebo něčím jiným. Co se týče náplně scénářů, je velmi rozmanitá a myslím, že jsou opravdu pěkně vymyšlené a různorodé.

 

BaC:

 

Scénář č. 1 – Hněv Veridie. Obě strany začínají na stejném okraji mapy a mají k dispozici jednu taktickou četu (tj. 10 vojáků), se kterou se snaží utéct před radiačním peklem zničené hvězdy. Na druhém konci mapy jsou 3 bezpečnostní dveře, které se na konci různých kol zavřou. Cílem je dostat co nejvíc svých modelů do bezpečí (za dveře).  Hráči musí volit kompromis mezi co nejrychlejším pohybem ke dveřím a zároveň se snažit zdržet protivníka od téhož. (Dojem: rychlý, vyvážený scénář).

 

Scénář č. 2 – Zaplavení chodeb. Ultramarína má k dispozici 6 terminátorů (četu terminátorů a kapitána Aethona), třebaže během první třetiny hry je polovina terminátorů neaktivní. Word Bearers mají k dispozici jednu taktickou četu. Cílem Ultramaríny je dostat se do velína (místnosti) ve středu mapy, kde musí kapitán Aethon zadat do terminálu sekvenci spouštějící zaplavení chodeb chladícím médiem, které zamrazí tam se nacházející Word Bearers. Word Bearers to ale mají do velína blíž a snaží se v tom terminátorům zabránit, příp. i zabít kapitána Aethona. Ultramarína musí tlačit na pilu, protože pokud se jen trochu opozdí, tak Word Bearers vyhrají díky zdržovačce. (Dojem: rychlý, vyvážený scénář).

 

Scénář č. 3 – Nože ve tmě. Ultramarína začíná hru s jednou taktickou četou (10 vojáků) na jedné straně mapy, kde brání vchod do tunelu. Z druhé strany mapy postupuje dreadnought a početně poloviční taktická četa Word Bearers. Úkolem Word Bearers je dostat se s dreadnoughtem do tunelu. Ultramarína může využít nedaleké teleportarium, což znamená vyslat tam jednotku, která pak může přivolat na pomoc teleportující se terminátory, aby trochu vyrovnali nepoměr sil. Ultramarína vyhraje zlikvidováním dreadnoughta nebo díky zdržovačce. Ultramarína musí vyhradit část sil na obsazení a obranu teleportaria, zatímco Word Bearers musí zvážit, zda podniknou soustředěný útok na vchod do tunelu, nebo také rozdělí síly a část z nich se pokusí zabránit Ulramaríně ve využití teleportaria. (Dojem: zajímavý scénář pro obě strany, u nás ve 2 hrách vždy vyhrála Ultramarína.)

 

Scénář č. 4 – Labyrint. Odehrává se na 2 oddělených mapách a oba hráči mají k dispozici všechny své jednotky. Na každé mapě se nachází jedny důležité zajištěné bezpečnostní dveře, ke kterým je třeba se dostat. Jedny dveře vedou k uvězněnému dreadnoughtu, který se pak vynoří na druhé mapě a posílí jednotky Word Bearers. Druhé dveře vedou k terminálu, kam se musí dostat vůdce Ultramaríny, aby na něm zadal speciální příkaz. (Dojem: ve 2 hrách vždy vyhrála Ultramarína. Přeci jen jedna taktická četa nedokáže zastavit 6 odhodlaných terminátorů, třebaže na druhé mapě se vůdce Word Bearers dokázal dostat za bezpečnostní dveře a osvobodit dreadnoughta).

 

Scénář č. 5 – Válkotřesení. Na začátku hry musí obě strany rozdělit své dostupné síly na 5 jednotek (o velikosti 2 až 3 figurek). Poté tyto jednotky střídavě rozmísťují na mapu, ale tak, aby každá jednotka byla vzdálena od jiné jednotky alespoň 3 hexy. Ultramarína musí ubránit dveře vedoucí do vyhrazené místnosti, kterou chtějí Word Bearers nechat vybuchnout.  (Dojem: zajímavý scénář, u nás ve 2 hrách vždy vyhráli Word Bearers).

 

Scénář č. 6 – Do propasti. Opravdu důstojné zakončení kampaně. Obě strany použijí všechny své jednotky na jedné mapě (nikoli na 2 oddělených mapách jako ve 4. scénáři). Velitel Word Bearers musí přežít do konce scénáře, aby stihl vyvolat démona/y. Naopak Ultramarína se snaží ho za každou cenu zlikvidovat. Dalším zajímavým prvkem je, že oba hráči mají během hry k dispozici téměř celý (svůj) balíček karet Rozkazů a na začátku hry si mohou zvolit 2 karty dle svého výběru. (Dojem: V jediné hře u nás vyhrála Ultramarína.)

 

Pokud je v hodnocení scénáře uvedeno vyvážený, tak lze v něm s šancí 50:50 vyhrát za kteroukoli stranu – alespoň u nás to tak bylo.

 

Hodnocení

 

Jak už asi vyznělo z předchozích řádků, obě hry si jsou hodně podobné, co se týče obsahu. Liší se víceméně jen použitým herním systémem, kde ale u mě na celé čáře vyhrává  BaC. Nechápu, proč GW jenom mírně neupravili pravidla BaC o doplnění kouzel – potom by byl BoP opravdu bomba. Takhle mi ale BoP přijde jen jako takový nepříliš povedený pokus o alternativu k BaC.

 

Pokud nemáte k dispozici proxy figurky, tak se nevyhnete nutnosti poslepování 40–50 modelů ještě před samotným hraním a navíc ještě musíte mít představu, jak je vyzbrojit – což může leckoho odradit. Ovšem di/trilema výběru zbraní se týká jen cca 10–15 figurek ze 40–50, takže to není až tak zlé a navíc je čím se inspirovat.

 

Pokud nějaké proxy figurky máte (ideálně Space marines – včetně Chaos varianty J – ze starter kitů Warhammeru 40k), pak by neměl být problém sehnat si tuto hru bez figurek za mnohem příznivější a sympatičtější cenu. Já např. pořídil BoP bez figurek za 300 Kč, což už je podstatný rozdíl.

 

Tematicky jsou scénáře obou her moc hezké, ale v případě BoP jejich vyváženost podle mě sráží použitý herní systém. Někomu může vadit jejich nízký počet (jen 6), ale podle mě jejich znovuhratelnost zajistí jak dostupné karty Rozkazů/kouzel, tak i použitá taktika hráčů (viz diferenciace legií výše). BaC scénáře mi přišly mnohem svižnější a byl v nich větší tlak na hráče (někdy na oba, někdy jen na jednoho), aby moc dlouho neotáleli, jinak prohrají díky zdržovačce druhé strany. Někomu se může zdát 6 scénářů za 3000 Kč málo, ale na druhou stranu musím GW pochválit, že v případě BaC už vydalo 3 bonusové scénáře, které jsou v dispozici jak v časopise White Dwarf, tak i na jednom fanouškovském webu WH 40k.

 

Budete mít velkou výhodu, pokud se alespoň trochu vyznáte v reáliích Space Marines, ať už z knih nebo (ideálně) ze starter kitů WH 40k. Pak se tu budete cítit jako ryba ve vodě.

 

Tyto hry si dost často pořizují figurkáři-sběratelé kvůli figurkám, které takto vydané pokupě vždy vyjdou laciněji než prodávané zvlášť. Tato množina zákazníků ovšem obvykle nepatří do množiny deskovkářů J a já zde hodnotím herní systém, nikoli kvalitu odlitků figurek, která je v případě Citadel vždy špičková.

 

Podle mě je BaC moc hezký, třebaže o něco dražší počin než WH 40k starter kit Dark Vengeance. Pravidlově je nesrovnatelně jednodušší, bez potřeby terénních prvků, s částečně variabilní výbavou figurek než Dark Vengeance.

 

BoP bych se v současné podobě vyhnul – pokud ovšem GW nevydá v blízké době errata, která by poněkud zlepšila jeho herní systém.

 

Přesto u mě ve srovnání her v kategorii dosud vydaných figurkovko-deskovek z prostředí WH 40k jasně vítězí mladší brácha BaC s názvem Deathwatch: Overkill, který mi přijde mnohem asymetričtější a zábavnější.

 

Resumé

 

+          kvalitní odlitky figurek (včetně variabilní výzbroje)

+          scénáře věrně zachycují (část) historie konfliktu

+          jednoduchá pravidla

+          rychlé scénáře, taktické rysy

+/-        lze hrát i s proxy figurkami (máte-li je)

-           slepení (a nabarvení) 40–45 modelů ještě před samotným hraním

-           cena

-           jen 6 scénářů (neplatí pro BaC)




1 Komentáře

Moc děkuji za perfektní a vyčerpávající přehled a srovnání. Musím říct, že právě u toho BaC jsi mě skoro až přesvědčil. Rozhodně nadchnul. BoP se na mě kouká v obchodě už dlouho, tak uvidíme. Rozhodně jsi mě momentálně odradil.

A hlavně jsem usoudil, že zvláště u toho BoC se magnetování figurek skutečně vyplatí. Je


Ještě jednou díky a budu se těšit na další tvoje receznce. V nejbližší době asi na Shadow War Armaggeddon.
  • Odpověď
or